Není diamant jako briliant. Jak je rozeznat?

Diamant a briliant je dvojice názvů, která bývá v běžném hovoru často zaměňována, ačkoli jsou jejich významy zcela odlišné. Označují totiž dvě podoby téhož minerálu. V návaznosti na náš nedávný článek, pojednávající o 4C každého diamantu, tedy různých barvách, brusech, čistotách či hmotnostech diamantu, jsme se rozhodli představit a porovnat také přírodní diamant s jeho vybroušenou briliantovou variantou.

Nejoblíbenější kámen v zásnubních prstenech je právě briliant

Co je to diamant?

Jak je dobře známo, diamant je jedním z nejtvrdších minerálů na Zemi vůbec. Jedná se přitom o krystalickou formu uhlíku, utvářející krychlové, osmistěnné, nebo dvanáctistěnné krystaly, často nalézané ve srostlicích. V přírodě se vyskytuje rovněž v řadě barevných variací, způsobených chemickými příměsemi, a to nejen v typických odstínech žluté, podle jejichž škály jsou diamanty hodnoceny a ceněny. Výjimečnějšími odstíny jsou ty oranžové, červené, fialové a modré, přičemž nositelem jemného „fancy“ odstínu je asi 1 z 10000 diamantů. Sytým odstínem kterékoli barvy pak disponuje pouze přibližně 1 z 25000 diamantů.

O původu a vzniku diamantů se stále živě debatuje. Nejpravděpodobnějším předpokladem nicméně je, že vznikají v rámci vyvřelin ve svrchní vrstvě zemského pláště v hloubce přibližně 150–200 km, při teplotách asi 900–1300 °C a pod vlivem velmi vysokého tlaku. První diamanty byly pravděpodobně známy v Indii už ve 4. století před naším letopočtem, kdy byly sbírány v korytech řek a užívány jako platidlo. Do počátku 18. století byla Indie taky jediným světovým zdrojem diamantů vůbec. To se však změnilo s rokem 1725, kdy bylo nalezeno významné diamantové ložisko v Brazílii, které dominovalo trhu s diamanty po následujících 150 let. Ve třetí čtvrtině 19. století se největším vývozcem diamantů stala Jihoafrická republika, ovládající až na 90 % jejich světové produkce, a zůstala jím až do poloviny století dvacátého, kdy na trh nastoupila další, menší a zejména africká, ale i jihoamerická či asijská naleziště. V současnosti dominuje trhu s diamanty ruský severo-východní region Jakutsko.

V České republice se bohužel žádné diamantové naleziště nenachází a jeho objevení v budoucnosti je vysoce nepravděpodobné. Nález minuskulního diamantu se však u nás podařil celkem třikrát, a to v Českém středohoří v letech 1869, 1927 a 1959 v odpadu z těžby českého granátu. První český diamant o velikosti asi 4 × 3 milimetry uchvátil svou raritou vědeckou veřejnost natolik, že o něm informoval dokonce i britský časopis Nature. Dnes je uložen v rámci sbírek Národního muzea.

Pojmem diamant, jak již bylo zmíněno výše, bývá tedy označována pouze tato surová, neupravená podoba nerostu. Ta bývá dále zpracovávána kupříkladu pro průmyslové účely ke ztvrzení čepelí či vrtáků, přicházejících do kontaktu s jinými odolnými materiály, jako může být například beton. Diamantový prášek pak může sloužit k leštění jiných drahokamů, keramiky, kovů nebo skla.

Briliant a další typy brusů

Jak je to ale s briliantem? Označení briliant se vztahuje na nejznámější a nejpopulárnější typ výbrusu surového diamantu. Jak jsme již hlouběji analyzovali v minulém článku, jedná se o brus shora okrouhlého tvaru zužující se kónicky směrem dolů, složený celkem z 57 nebo 58 fazet. Provedený je dle matematických výpočtů pro co nejpůsobivější vzhled a optický efekt, díky kterému briliant odráží až 98 % na něj dopadajícího světla.

Briliant je tedy zpravidla menší než počáteční surový diamant, ztráty se však pohybují pod 50% hranicí. Nejčastěji je briliant vybrušován z osmistěnného surového krystalu, protože právě tato přírodní forma diamantu dovoluje výbrus až dvou briliantů z jednoho krystalu. U ostatních krystalických forem surového diamantu je pak preferován některý z množství tzv. „fancy“ brusů. Ty nejpopulárnější jsme zařadili do přehledné tabulky:

Počet fazet v tabulce uvádíme, protože by se mohlo zdát, že vyšší počet fazet bude automaticky znamenat i vyšší cenu či kvalitu diamantu. Opak je však pravdou – vyšší ani nižší počet fazet daného výbrusu automaticky nezvyšuje ani nesnižuje brilanci, rozptyl světla, jiskru ani oheň diamantu či jeho finální hodnotu. V praxi záleží na kvalitě provedení brusu a individuálním rozložení fazet dle tvaru a proporcí kamene.

 Jaký je však rozdíl mezi zmíněnými typy výbrusu? Jak již tabulka napovídá, typ výbrusu může být v základu fazetový („faceted cut“), jednoduchý („plain cut“), nebo smíšený („mixed cut“). Výbrus jednoduchého typu je specifický svou absencí fazet – je složen pouze z hladkých destiček nebo konvexně vypouklé plochy. Právě vypouklá, perfektně hladká a leštěná plocha dává vzniknout typu úpravy neprůhledných kamenů se zajímavým vzorem či texturou – kabošonu („cabochon“).

Zajímavější je však výbrus fazetový, se svým nejběžnějším briliantovým poddruhem, kombinujícím kosočtverečné a lichoběžníkové fazety.  Klasický briliantový brus, těsně spojený s diamanty, se stal symbolem luxusu díky svým precizním proporcím a vkusnému lesku, náročnější příznivce diamantů však zaujmou jeho variace zvané konkávní, portugalská anebo tzv. brioletka. Prakticky se jedná o briliantové výbrusy dohnané do extrému násobením počtu a zmenšováním velikostí plošek za účelem jedinečně ostrého optického efektu. Ale jaké je specifikum stupňovitého fazetového výbrusu? Stupňovitý výbrus kombinuje lichoběžníkové nebo obdélníkové plošky v soustředných vrstvách, jeho výstupem jsou tedy zásadně obdélné nebo čtvercové kameny. Ten zase dokáže navodit dojem návaznosti na starožitné prsteny, které jsou známy z uměleckých děl či historických filmů.

Typy brusů diamantu

Smíšený výbrus pak nabízí možnost zkombinovat působivé vizuální efekty jak briliantového brusu, tak řezu stupňovitého, a nabídnout tedy vnější hladší a odstupňovaný efekt kamene s vnitřním dynamickým odrazem a lomem světla. Mezi příklady smíšených výbrusů můžeme zařadit kupříkladu brus cejlonský („ceylon cut“) anebo brus barionův („barion cut“).

Pro rozlišení diamantu od briliantu je tedy důležité si uvědomit, zda hovoříme o čerstvě vytěženém surovém diamantu, nebo o precizně vybroušeném a naleštěném kameni, v tomto případě briliantu, osazeném ve šperku. Věříme, že tento článek dokázal objasnit nevinnou jazykovou záměnu, která však může jednoduše vést k nedorozumění. Pokud jste diamantovými nadšenci, rozhodně doporučujeme k přečtení náš předchozí článek, a pokud by Vás zajímal fakt, který jsme dosud nezodpověděli, neváhejte se na nás obrátit na chatu, e-mailu info@helvetia-hodinky.cz, nebo telefonu  +420 603 200 307.